16. 11. 2017   |   Redakce

Pět hráčů s ročníkem narození 2000 se objevilo v podzimních zápasech České fotbalové ligy, čtyři z nich ale epizodně, jen na několik málo minut. Pravidelně z nich nastupuje a navíc v základní sestavě pouze útočník Viktorie Jirny MARTIN KLÁN.

Martine, kde jsi začínal s fotbalem a jak se vyvíjí tvoje kariéra?

„Začínal jsem u nás v Řeporyjích, brzy jsem ale odešel do Motorletu a potom do Viktorie Plzeň. Odsud zpátky do Prahy, do Viktorie Žižkov, kde jsem hrál coby ještě mladší dorostenec za starší dorost pod trenérem Trvalem.“
Málokdo asi ví, že Viktorie Jirny není jediným týmem, za který jsi v ČFL nastoupil…
„Ano, odehrál jsem dva zápasy v ČFL za Viktorii Žižkov. Premiéru v týmu mužů jsem měl ještě v patnácti letech, těsně před mými šestnáctinami. Celý letošní rok 2017 jsem ale už strávil tady v Jirnech.“
Na jaře jsi zasáhl do osmi zápasů v ČFL a svůj první gól jsi dal ještě v době, kdy ti bylo šestnáct let, že?
„První gól za Jirny jsem dal pár dní před svými sedmnáctinami Olympii Hradec Králové z penalty. Druhý teď na podzim proti Čížové, to už bylo ze hry. Samozřejmě bych chtěl jako útočník dávat víc gólů, ale věřím, že to ještě přijde. Několikrát už jsem také trefil tyč, takže chybělo i trochu sportovního štěstí. Gólů mohlo být víc.“
Sportovní štěstí teď ale chybí celému mužstvu: z posledních pěti zápasů se podařilo vyhrát jen jeden, před dvěma týdny zde na domácí půdě proti Domažlicím.
„Byl to mimořádně těžký zápas, Domažlice byly v první půli lepší a rychlejší než my. Sedm minut před poločasem šly také gólem z penalty do vedení. Potom ale nastal velký obrat, ve druhé půli jsme se dost zlepšili. Nejprve po faulu na Jirku Vondráčka vyrovnal střelou z trestného kopu Aleš Melechovský, kdy balon prošel zdí a skončil v síti. Pět minut před koncem utkání si pak naběhl na centr do vápna Lukáš Křeček a dal hlavou vítězný gól na 2:1.“
Víš o tom, že v předchozím rozhovoru, právě před utkáním s Domažlicemi, Jakub Černý uhodl nejen výsledek 2:1, ale i to, že první gól dá Melechovský a druhý Křeček?!
„Víme to samozřejmě všichni a také jsme si z Jakuba utahovali a dělali legraci, když je takový jasnovidec, že by měl chodit sázet do Fortuny.“
Ty sám jsi mu ale mohl ten přesný tip trochu narušit, souhlasíš?
„Ano, měl jsem proti Domažlicím dvě šance. Jednou mi to chytil brankář a podruhé jsem minul bránu.“
Potom přišel ten nešťastný zápas a debakl 0:6 v Holešovicích, navíc v den tvého svátku.
„První poločas přitom skončil 0:0 a dokonce bych řekl, že jsme ho odehráli dobře. Bylo to vyrovnané, šance měly oba týmy a říkal jsem si, kdo dá první gól, vyhraje 1:0. Jenomže my jsme inkasovali ten první gól už po třech minutách druhé půle od Abeny a za dalších pět minut nám dal Pejša druhý. Po centru do vápna se mu odrazil balon od ruky a rozhodčí to uznal, přestože gól platit neměl. Tenhle moment nás zlomil, a pak už to šlo. Ne že bychom vyloženě rezignovali, ale nedokázali jsme už Vltavín zastavit a ten přidal další čtyři góly. Do čeho kopli, skončilo v bráně.“
Takže vina padá tentokrát i na Frantu Kafku v bráně?!
„Nepadá, protože ještě další tři gólové situace zneškodnil. Zápas, respektive jeho druhou půli, jsme nezvládli my hráči z pole, a byl z toho nakonec tak hrozný ranec. Na něco takového nejsme zvyklí. Po utkání jsme to radši ani nerozebírali, v tichosti jsme se všichni vytratili z kabiny domů. Zklamání bylo velké.“
Nezvykem však není jen výprask 0:6, ale také postavení ve druhé polovině tabulky na 10. místě. V čem je tedy problém?
„Přiznám se, že nevím. Mám pocit, že hrajeme stále stejně. Asi nám také chybí víc sportovního štěstí, které jsme měli na jaře. Vyhráli jsme osm zápasů za sebou a já jsem byl součástí mužstva, které vyhrálo celou ČFL. To bylo všechno skvělé, ale teď na podzim se to otočilo, dokonce i ty penaltové rozstřely. V mnoha zápasech, které jsme nedokázali vyhrát, jsme byli herně lepší a fotbalovější. Co je to ale platné, když jsme z šestnácti utkání vyhráli jen sedm.“
Možná zčásti i proto, že stále někdo chybí vinou zranění.
„Po Radku Stöcknerovi a Mírovi Marešovi si obnovil zranění i Vláda Pokorný, takže i on nám na Vltavínu chyběl.“
Doma to ale zase až tak hrozné není: ze sedmi zdejších zápasů pět výher. Což lze právě dnes ještě o něco vylepšit.
„Musíme se pokusit vylepšit hlavně své postavení v tabulce a na jaře pak zaútočit na vyšší pozice. Věřím, že jsme ještě neřekli poslední slovo a z desátého místa se znovu zvedneme. Samozřejmě potřebujeme k tomu porazit dnes Benešov. Na jaře u nich jsem nehrál, ale zápas jsem viděl, vyhráli jsme tam 4:2.
Ale loni na podzim, počátkem září roku 2016, kdy jsi tu ještě nebyl, Viktorie přejela doma Benešov 8:0.
„Teď má Benešov jiný tým a také jiného trenéra, pana Veselého. Nebude to špatný soupeř, asi nás čeká hodně soubojové utkání.“
Takže tvůj tip?!
„Vyhrajeme 3:1! A na góly si tipnu trojici Aleš Melechovský, Jirka Vondráček a Pavel Vandas.“
Martine, ať ti tvůj tip vyjde podobně jako předtím Blackovi neboli Jakubovi Černému!
„Ještě jednou klobouk dolů před tím, jak uhodl zápas s Domažlicemi. Doufám, že to trefím také.“
A co tvůj starší bratr Václav? Ten už má za sebou dokonce prvoligovou zkušenost v dresu Zbrojovky Brno.
„Hraje letos pražský přebor za Uhelné sklady. Rozhodl se, že dá přednost civilnímu zaměstnání a práci ve firmě.“

Martin Klán
narozen: 11. května 2000 v Praze
výška: 190 cm, váha: 84 kg
pravák/levák: pravák
post: útočník
číslo dresu: 9
přezdívka: Klánič
fotbalový vzor: Ronaldo
dosavadní kariéra: FK Řeporyje, Motorlet Praha, Viktoria Plzeň, Viktoria Žižkov, Viktorie Jirny
odehrál za Jirny v ČFL: 21 zápasů a v nich 2 góly
škola: student 3. ročníku obchodní akademie v Břevnově
záliby: badminton, cyklistika, tenis
bydliště: Praha 5-Řeporyje